|
|
Určení termofyzikálních vlastností okují na oceli pro vysoké teploty
Ondruch, Tomáš ; Votavová, Helena (oponent) ; Pohanka, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá termofyzikálními vlastnostmi vrstvy okují na oceli a jejich určením pro vysoké teploty. Úvodní část shrnuje základní charakteristiky okují, dále se věnuje principům přenosu tepla s důrazem na vedení. V navazujícím textu je popsán současný stav výzkumu termofyzikálních vlastností okují. Následně se práce věnuje experimentálnímu měření termofyzikálních vlastností pomocí laserové zábleskové metody a popisu provedeného měření. V dalších kapitolách je představen konečněprvkový numerický model měřicího zařízení a je vysvětlena technika výpočtu termofyzikálních vlastností okují. Dosažené výsledky jsou srovnány s dostupnými daty a je provedena citlivostní analýza vybraných parametrů modelu.
|
|
|
Snižování tření mazaných kontaktů změnou tepelné vodivosti materiálů
Šnevajs, Matěj ; Hartl, Martin (oponent) ; Šperka, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem tepelných vlastností kontaktních materiálů na tření, tloušťku mazacího filmu a teplotu v EHD kontaktu. Práce se zaměřuje na konfiguraci ball on disc, přičemž experimentální materiály obou kontaktních těles jsou v širokém spektru tepelných vlastností. V práci jsou navrženy a použity nové kontaktní dvojice s cílem získání závislosti tepelných vlastností kontaktních těles na chování EHD kontaktu. Pro pozorování tloušťky mazacího filmu je využito metody kolorimetrické interferometrie a pro pozorování teploty v kontaktu infračervené termografie. Autor představuje předpoklad šíření tepla v kontaktu na základě rozdílných mechanismů šíření tepla. Pro veškeré kombinace kontaktních dvojic jsou navozeny totožné podmínky, jako je kontaktní tlak, střední rychlost, skluz a teplota okolí, proto jsou rozdíly ve výsledcích přisuzovány právě rozdílným termálním jevům v kontaktu způsobenými tepelnými vlastnostmi kontaktních těles. V případě kontaktních těles s omezenými schopnostmi odvodu tepla z kontaktu je pozorováno snížení koeficientu tření až o 50 %, což je přisuzováno navýšení teploty maziva, což vede ke snížení jeho viskozity. To je potvrzeno metodou infračervené termografie, kdy je pozorována výrazně vyšší teplota maziva v případě kombinace kontaktních materiálů s nižší schopností odvodu tepla z kontaktu.
|
|
|
Stanovení koeficientů tepelné vodivosti modifikovaného dřeva buku
Stárek, Šimon
Bakalářská práce je věnována vlivu vybraných modifikací dřeva na jeho tepelné vlastnosti. Pro experimentální část práce bylo použito dřevo buku lesního (Fagus sylvatica L.), které bylo modifikováno pomocí acetylace (anhydridem kyseliny octové) a tepelné modifikace při teplotách 200 a 220 ˚C. Byly změřeny hodnoty koeficientu tepelné vodivosti, měrné tepelné kapacity a tepelné difuzivity za použití přístroje Thermophysical Tester RTB. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a porovnána s dostupnou literaturou. Oproti referenčním vzorkům byl u vzorků tepelně modifikovaných při 200 ˚C zaznamenán pokles tepelné vodivosti v průměru o 3 %. U tepelné modifikace při 220 ˚C došlo díky výraznějšímu poklesu hustoty ke většímu poklesu tepelné vodivosti, a to o více než 15 %. I přes to, že u acetylovaných vzorků docházelo naopak ke zvýšení hustoty dřeva, bylo dosaženo velmi podobných výsledků. Tento pokles tepelné vodivosti byl způsoben zejména odlišnými tepelnými vlastnostmi použité chemické látky při impregnačním procesu. Modifikované dřevo s těmito tepelnými vlastnostmi může najít uplatnění ve stavebnictví, kde je kladen důraz na dosažení co nejlepší energetické efektivity prvků vyrobených ze dřeva.
|
|
|
Snižování tření mazaných kontaktů změnou tepelné vodivosti materiálů
Šnevajs, Matěj ; Hartl, Martin (oponent) ; Šperka, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vlivem tepelných vlastností kontaktních materiálů na tření, tloušťku mazacího filmu a teplotu v EHD kontaktu. Práce se zaměřuje na konfiguraci ball on disc, přičemž experimentální materiály obou kontaktních těles jsou v širokém spektru tepelných vlastností. V práci jsou navrženy a použity nové kontaktní dvojice s cílem získání závislosti tepelných vlastností kontaktních těles na chování EHD kontaktu. Pro pozorování tloušťky mazacího filmu je využito metody kolorimetrické interferometrie a pro pozorování teploty v kontaktu infračervené termografie. Autor představuje předpoklad šíření tepla v kontaktu na základě rozdílných mechanismů šíření tepla. Pro veškeré kombinace kontaktních dvojic jsou navozeny totožné podmínky, jako je kontaktní tlak, střední rychlost, skluz a teplota okolí, proto jsou rozdíly ve výsledcích přisuzovány právě rozdílným termálním jevům v kontaktu způsobenými tepelnými vlastnostmi kontaktních těles. V případě kontaktních těles s omezenými schopnostmi odvodu tepla z kontaktu je pozorováno snížení koeficientu tření až o 50 %, což je přisuzováno navýšení teploty maziva, což vede ke snížení jeho viskozity. To je potvrzeno metodou infračervené termografie, kdy je pozorována výrazně vyšší teplota maziva v případě kombinace kontaktních materiálů s nižší schopností odvodu tepla z kontaktu.
|
|
|
Určení termofyzikálních vlastností okují na oceli pro vysoké teploty
Ondruch, Tomáš ; Votavová, Helena (oponent) ; Pohanka, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá termofyzikálními vlastnostmi vrstvy okují na oceli a jejich určením pro vysoké teploty. Úvodní část shrnuje základní charakteristiky okují, dále se věnuje principům přenosu tepla s důrazem na vedení. V navazujícím textu je popsán současný stav výzkumu termofyzikálních vlastností okují. Následně se práce věnuje experimentálnímu měření termofyzikálních vlastností pomocí laserové zábleskové metody a popisu provedeného měření. V dalších kapitolách je představen konečněprvkový numerický model měřicího zařízení a je vysvětlena technika výpočtu termofyzikálních vlastností okují. Dosažené výsledky jsou srovnány s dostupnými daty a je provedena citlivostní analýza vybraných parametrů modelu.
|
host ::
RSS.